S afty se setkáváme nejčastěji mezi 16 a 25 rokem života, kdy mají také největší tendenci k recidivě. Před objevením samotného vřídku povětšinou předchází varovný signál v podobě bolestivosti sliznice. Poté se již dostavuje všem tolik známí vřed bělavé či nažloutlé barvy, jenž je olemován červeně. Jeho výskyt není nikterak limitován, může se objevit na jakékoliv sliznici ústní dutiny. Je celkem jedno jestli se jedná o jazyk, horní patro, dásně či sliznice tváří či rtů, vždy sebou nese nepříjemné pálení, řezaní a bolest. Ta je patrná zejména během konzumace potravy či tekutin.
Nejčastěji se setkáváme s formou Aphthosis minor. Vřed nebo i vředy mají oválný či kulatý tvar a jejich velikost se pohybuje do půl centimetru. K jeho vyhojení zpravidla dochází během 10 až 14 dnů a nezanechává po sobě žádnou jizvu. Komplikovaný průběh může mít Aphthosis major, který svou velikostí může hravě překročit i jeden centimetr. Jeho výsev bývá někdy doprovázen i celkovými symptomy, konkrétně horečkou a zduřením lymfatických uzlin, jenž může být zaměněno za bolest zubů. K jeho hojení taktéž dochází mnohem pomaleji, více jak měsíc a může po něm zůstat jizva. Za nejzávažnější formu aftu je považována Aphthosis herpetiformis. Ta se vyznačuje vznikem většího množství malých, 1 až 3 mm velkých vřídků, která tvoří uskupení a mohou i částečně splývat. Oproti předchozím dvěma formám se nestačí spoléhat jen na spontánní zahojení a je nutné přistoupit k podpůrné léčbě. Ta povětšinou netrvá déle jak měsíc a nezanechává jizvy.