Některá onemocnění nás sice neohrožují na životě, přesto dokáží pořádně znepříjemnit život. Tak přesně toto označení sedí i na afty, které jsou navíc nejčastějším onemocněním ústní sliznice. Odhady činí přibližně 20 až 25% populace. Bývají mnohem častější u mladších osob a mírně převažuje ženské pohlaví. O jejich odborný název stomatitis aphtosa se zasloužil již Hippokratese, přičemž překlad jasně vystihuje jejich podstatu. Ústní vředy, mnohdy nebývají příliš velké, za to však o sobě dokáží dát pořádně najevo.
Na sliznicích tváří, rtů, dásních, patře i jazyku o sobě dají znát vznikem bělavého nebo nažloutlého vřídku s červeným olemováním. Jeho velikost i počet může značně kulminovat a způsobovat značnou bolest. Afty zejména omezují, nemocný má potíže konzumovat stravu i tekutiny a potíže mohou nastat i během běžného hovoru. Potíž nastává hlavně v okamžiku, kdy mají afty tendenci k recidivě a vracejí se i několikrát do roka. V takovém případě je typické střídání období akutní fáze s častějším výsevem vředů a různě dlouhé doby klidu. V extrémních případech se poté mohou v ústech vytvořit i desítky aftů. V takovém případě by však měl léčbu vést odborný lékař, který se zaměří na možné příčiny.
Ty bohužel nejsou tak jednostranné, jako tomu je např. u oparu. Přesný mechanismus vedoucí k recidivě nebyl prozatím odhalen a prozatím je znám pouze seznam faktorů, sehrávajících svoji roli. Dlouho zastávaný názor o virovém původci studie poslední doby zaměřené na zkoumání nejrozšířenějších virů Varicella zoster, virus Epstein-Barrové a cytomegalovir byli jako viníci vyloučeny a pozornost se upnula k dalším faktorům. Vznik aftu ovlivňuje nejspíše jejich vzájemné působení. Ústa bývají totiž prvním místem, kde se mohou projevit nevyváženosti našeho organismu.
Vznik bolestivých vřídků bývá poměrně často spojován s nedostatkem vitamínů a minerálů, zvláště pak vitamínů skupiny B, kyseliny listové a železa. Dalším podstatným faktorem je i náš imunitní systém, při jeho oslabení je mnohem častější výskyt aft. Tím v konceptu s drobným poškozením sliznice, dochází k průniku mikroorganismů do hlubší tkáně. Zde ve snaze zasáhnout vyvolá naše imunita neadekvátně velkou reakci, jejímž výsledkem je zánět vedoucí k nekrozé okolní tkáně. Afty jsou totiž často spojovány s celou řadou systémových onemocnění, jako je např. celiakie, Crohnova choroba či HIV.
Narušení sliznice může vznikat mnoha vlivy, aniž by jsme si to uvědomili. Někdy sami sebe přichytíme u zlozvyku kousat se do rtů či se může jednat o pouhou náhodu během konzumace stravy. Avšak na vině mohou být i příležitosti, do nichž by jsme to vůbec neřekli. I použití zubního kartáčku s tvrdými štětinami může narušit dáseň či další sliznici. Proto je lidem s recidivou aft doporučováno používat výhradně kartáčky s jemnými štětinami. Za viníka lze odhalit i ostrý zub či rovnátka, proto není na škodu své potíže s afty prokonzultovat se stomatologem. Kapitolu samu o sobě by mohli tvořit naprosto běžné potraviny. Sliznice v dutině ústní může reagovat i na kořeněná jídla, rajčata, papriku či citrusy. Určitá váha je přikládána i některým konzervačním látkám a umělým sladidlům. Ty poté vyvolají místní alergickou reakci, jíž pociťujeme jako afty.
Velké množství možných příčin znemožňuje použití specifické léčby, a proto se zaměřujeme na zmírňování potíží. Krom lokální aplikace dezinfekčních a zklidňujících přípravků je vhodné při častější recidivě stimulovat imunitní systém a doplňovat potřebné vitamíny a minerály. Eliminovat by se taktéž měli známé alergeny, dráždivé potraviny a omezit riziko narušení ústní sliznice. Jsou-li afty opravdu závažného charakteru, může být rozhodnuto o jejich chirurgickém odstranění, nasazení kortikoidů či laserové ablaci.